Touha, nenávist a smetí

30. května 2010 v 19:13 | Faira |  Jednorázovky

Jako naschvál to dávám právě to teto rubriky. - Ha! Teď mi nerozumíte.
Vůbec jsem nečekala, že to napíšu, ale je to tady.
A já se vás ptám: Nepřipomíná vám to něco?
Kdo na můj blog chodí často, bude jistě vědět.


Touha, nenávist a smetí

Seděl v křesle v šedém rohu místnosti a četl si včerejší noviny, na kolenou mu ležel černý klobouk, který měl vždy s sebou, ať byl kdekoliv. Po celou dobu se ani nepohnul. Lítala kolem něho s koštětem a přitom ho nespouštěla z očí. Zdálo se, že si jí nevšímá, ale ve skutečnosti vyhlížel každičký okamžik, kdy se k němu otočí zády.
"Zítra se stěhujeme o dvě města na východ." Oznámil jí přes okraj novin.
"Mohl si to říct dřív, nemusela bych tu uklízet." Řekla pohoršeně a sevřela násadu koštěte o něco křečovitěji.
Nereagoval.
Tohle ji pokaždé vytočí. Byla nucena courat se za ním jako oháňka, dělat vše co si usmyslí a ke všemu hlídat si před ním vlastní záda. Nucena? Ale naopak, vždyť to vše podstupuje naprosto dobrovolně. Je tu ve stejné místnosti právě s osobou, kterou nenávidí ze všeho nejvíce. Neustále vystavena té největší hrozbě, co od toho člověka může jenom čekat. A je to vůbec ještě člověk?
Prsty u rukou jí zbělaly a zaplavila ji neodolatelná touha, ho tím koštětem přetáhnout.
"Zabal mi věci." Nařídil stroze, hodil noviny na stůl a narazil si klobouk. "Vyrážíme hned ráno."
Tenhle dobrodružný život vedla už dost dlouho na to, aby se pro ni stal stereotypem. Na postel hodila velkou černou tašku
- zatím prázdnou. Zabalila několik modrých džínsů, bílých nátělníků a černé sako. - Ten chlap nic jiného opravdu nenosil. Z nočního stolku vytáhla revolver a zkontrolovala, zda je nabitý. Hodila ho do tašky. V druhém šuplíku nahmatala kožené pouzdro, rozbalila ho. Na světle se zalesklo pět pečlivě naleštěných nožů. Jeden z nich opatrně vytáhla a začala ho přelešťovat lemem svého trička.
"Na nic nezapomeň!" Stál proti ní s rukama v kapsách a zlověstným pohledem.
Zvedla nůž do výšky. "víš, co by mě zajímalo? Co by se vlastně stalo, kdybych tě bodla do žeber."
Věnoval jí ten výjimečný škleb, kterého je schopen jen on a otočil se k odchodu.
Odvrátila se zpátky k sadě nožů a chystala se ji přihodit do tašky. Do zad se jí opřel podivný průvan, mráz přeběhl po zádech. Musí se otočit! Ani nepostřehla, kdy se k ní dostal tak blízko. Během vteřiny si hleděli navzájem do očí, její dech se pomalu srážel na té kamenné tváři a tep srdce na chvíli ustal. Zapomněla dýchat. Tak blízko. Tak blízko smrti.
"Začínám si myslet, že máš oči i vzadu."
"Touha zabít se nedá přehlédnout." Odpověděla roztřeseným hlasem.
Pohlédl na čepel nože, který stále svírala ve své dlani. "Mě nemůžeš zabít, potřebuješ mě. Zato já se bez tebe hravě obejdu."
"Mě nesmeteš jako smetí. Doufám, že ti nemusím stále opakovat, že to se mnou nebudeš mít tak lehký. Vím, o co ti jde a trvám na všem, co jsem ti kdy řekla."
"Ty z naší sázky neodstoupíš že?" Hromově se zasmál.
"To rozhodně ne, když v ní jde o můj život."
Teprve když se vzdálil, mohla se pořádně nadechnout.
"Stejně si tím jen získáváš čas." Zasyčel vztekle.
"Moje vítězství je jen o výdrži."
"Tvoje naivita mě fascinuje."
"A ty se mě snažíš zabít jen proto, aby si smazal svoji minulost. Tak nevím, kdo je tu naivní."
"Nerad se opakuji: Nelez mi do minulosti."
"A až v ní najdu, co potřebuji, bude to tvůj konec." Odmlčela se. "Nebo něco daleko víc."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Long Long | 30. května 2010 v 19:48 | Reagovat

Zvláštní.. Ale přiznám se, že.. Em, jsem to asi nepochopila, jestli to teda nebyl záměr..

2 Faira Faira | 30. května 2010 v 20:25 | Reagovat

[1]: Ono když si to znova přečítám...Je v tom docela velkej chaos :-D
Takže mě to nepřekvapuje, ale odráží se v tom můj okamžitý nápad zamotat vám hlavy. :-D *ďábelský smích*

3 Ziky O. Ziky O. | E-mail | Web | 30. května 2010 v 21:37 | Reagovat

je to chaotický? mě to ani nepřijde, ale nějak mi uniká o co v tom jde :-D
jinak pěkně napsáno x)

4 Dimmu Dimmu | Web | 30. května 2010 v 22:26 | Reagovat

Těžký život ženy mafiána :-D Asi tak nějak mi to přijde... Ze dne na den o několik měst dál... taky maso. Ale je pravda, že bez něj by byla nejspíš nahraná.

5 Faira Faira | 30. května 2010 v 22:53 | Reagovat

[4]: :-D Těžký život ženy mafiána - to se mi líbí, na to bych taky mohla něco napsat.
Dobrá prozradím vám tajemství: Inspirovala jsem se vlastní povídkou, mám na mysli Našeptávače, do kterýho jsem se vlastně ještě vůbec nepustila, ale jeho děj už mám do značné míry rozebranej.
Berte to jako úryvek z něčeho, co ještě nebylo napsáno. :-D

6 Vivi Vivi | Web | 30. května 2010 v 22:55 | Reagovat

Jestli sem to pochopila? Nevim.
Můžu si myslet že jo, ale ty to můžeš myslet uplně jinak :D
No je to hezky napsaný. Ne tak uplně něco co bych mohla číst pořád, ale stejně se mi to líbí.

7 Illian Illian | Web | 31. května 2010 v 12:50 | Reagovat

Pochopila, nepochopila...líbí se mi to :-). Nechává to prostor naší vlastní fantazii a já si třeba představuji holku, která se dala do služeb nějakého nájemného vraha, proto aby se pomstila za smrt někoho jí blízkého. Vrah jí na to přišel - vsadili se (nějak) a...no a asi tady končím :D Ale vidíš? Podněcuje to fantazii a to se mi moc líbí :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama